 MDŽ nebo Den matek? |
 Pampeliškový med - nejoblíbenější recepty |
 Rebarborový koláč - nejoblíbenější recepty |
 Hrajte s námi SUDOKU online ! |
Kategorie
Přihlášení
Dnes je
Středa 15.05. 2024
Dnes má svátek Žofie
Dnes má svátek Žofie
Vyhledávání
Doporučujeme
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Psychologická poradna
Psychologická poradna
| Odpovědět na dotaz | Zpět na téma Psychologická poradna |
| Vložil: Monika |
Datum vložení: 12:53 23.11. 2007 |
Poslední odpověď: 20.12.2007 12:07 hod. |
|
Dotaz : nervy
Ahoj všem, chtěla bych se zeptat jestli tady někdo má podobný problém jako já. Pracuji 5 let v kanceláři a někdy řešíme vypjaté situace atd, ale tak to chodí asi všude, práce mě baví. Můj problém se týká toho, že mě hned všechno vynervuje. Po práci chodím domů napjatá jako struna a nemůžu se uvolnit i když nemám konkrétní problém s něčím nebo s někým...když toho máme v práci hodně a nestíhám začínám být nepříjemná na kolegy, v duchu to ve mě vře... Vadí mi zvonění telefonů,zvuk tiskárny prostě všechno každý dotaz mě obtěžuje.Je to nesnestielné.. napadají mě v tu chvíly šílené myšlenky, které nebudu ani prezentovat tady..když se atmosféra uklidní tak jsem zase v pohodě. Taky jsem přišla na to, že mi dost vadí lidi kolem sebe, nedávám to najevo, na povrch jsem přátelská,ale po čase mi každý začne lést na nervy svým chováním, svou existencí - zejména v práci když s někým trávím víc času.. nejraději jsem sama se svým přítelem. Nejsem pomluvačná ani zákeřná osoba zkrátka jsem asi jiná. Chtěla bych umět potlačit ten vztek na lidi, který se vě mně někdy nahromadí.. |
||
Odpověď odborníka
Zatím nezodpovězeno.
Odpovědi čtenářů
| Vložil: jackylka |
Datum vložení: 12:07 20.12. 2007 |
|
Milá MOniko,
pracuji již 15 let jako účetní. Práce mě taky vždycky bavila, ale protože člověk má i jiné starosti, tak se to postupně za ty léta hromadí a najednou už to nejde zvládat. U mě to vyvrcholilo letos v březnu, kdy jsem se nechala odvést na pohotovost s bušením srdce a s pocitem že umřu. Nakonec se z toho vyklubala panická porucha. Léčim se na psychiatrii v Chomutově, kde také bydlím. Doktorka je fajn, beru antidepresiva a zatím ještě sedativum Rivotril (ten je na úzkosti a další stavy, je návykový, ale ve výšších dávkách a při dlouhodobém užívání). Zatím nemůžu říct, že je všechno úplně O.K., ale zároveň jsem musela přehodnotit způsob dosavadního života. Musíš se naučit relaxovat (najít si koníčka, udělat si čas jenom pro sebe, ), výborně pomáhá jóga. Nesnažit se všechno vyřešit hned, postupně si všechno naplánovat. Doporučuji ti publikace od MUDr. Jána Praška na téma úzkost, stres - je toho hodně. Určitě to nenech jen tak, protože tvoje averse a časté nervové vypětí je známka, že je potřeba něco změnit, nenech to dojít tak daleko, až skončíš na psychiatrii!!. Člověk se potom z toho dostává dlouho a hlavně je to všechno jenom na tobě! Přeju ti ať to všechno zvládneš a uvidíš vše bude zase dobré.
|
|
| Vložil: Chantal |
Datum vložení: 19:30 16.12. 2007 |
|
Milá Moniko a zbylý klube, věřte, že toto přetížení je naprosto normální, i když tak na první pohled nevypadá. Pracuji v cizině, kde je stres na dennodenním pořádku. Důležité je, že tě ta práce baví, ale nebylo by na škodu zajít s tímto problémem k psychologovi. Takových lidí bude v dnešní době jenom přibývat. Pokud ti zabyde zle nebo budeš mít pocit, že se nedokážeš ovládat, zajdi si na toaletu, osvěž se čerstvou vodou nebo na čerstvý vzduch. Nemáš někoho, komu by ses s tímto problémem v práci mohla svěřit? Zkus také brát Omegu 3 Forte, je velice dobrá na nervovou soustavu. Ty znáš sebe a své tělo nejlépe, hlavně to nepodceňuj a vyhledej odborného lékaře za včasu, za pár let bys mohla na tom skončit velice špatně. A nebo si najdi novou práci. Hodně štěstí přeji. Budu na vás myslet, po Novém roce odjíždím do ciziny a čeká mě úplně to samé.
|
|
| Vložil: vendina |
Datum vložení: 16:40 04.12. 2007 |
|
odborníci ze své funkce pomohou,stejně si myslím,že to první,,nakopnutí" musí jít z nitra.STOP,naučit se odpočívat,vypínat hlavu,pokud je mi někdo protivný,představuji si ho v nějaké směšné situaci.Naslouchat svému nitru také není jednoduché,ale určitě to má něco do sebe.aké propagovaný úsměv, i když někdy strojený,nucený,i ten má moc.Držím palce...
|
|
| Vložil: DanaKou |
Datum vložení: 18:52 27.11. 2007 |
|
Byla jsem na tom úplně stejně. Myslela jsem si, že to vydržím, pak bude míň starostí a já vydechnu. Bohužel naše tělo je koumák. Složilo mě dřív. Nějřív jsem zkončila v rukou lékařů v nemocnici, ty nevěděli, co mi je a pak nastává psychická fáze. Léčila jsem se hodně dlouho s depresí. Nic mě nešlo, děsný. Trvalo to rok. Už jsem fit, ale vím, že zdraví mám jen jedno. Uspořádala jsem si život a hodila jsem se do klidu. Dřív jsem si myslela, že to nejde, ale jde to. Tak dámy, co nejřív nohy na stůl a odpořívat, nic vám neuteče!
|
|
| Vložil: JMaty |
Datum vložení: 23:56 25.11. 2007 |
|
Ahoj, jsem na tom úplně stejně jako Vy - skoro se mi zdálo, že jsme to napsala já. Naše firma se nastěhovala do nových rádoby modernějších budov - "open space" byla jednou z moderních vymožeností. No hrůza - člověk se musí soustředit na svou práci a přitom vnímat spoustů lidí a zvuků kolem sebe. Taky nedokážu být nepříjemná - snažím se vycházet se všemi dobře, ale vyventilovat se to opravdu někde musí... Nechodím si zařvat do lesa, ale hodně mi pomáhá přijít domů a začít se věnovat úplně něčemu jinému. Taky mi hodně pomáhají kafíčka s mým manželem, kdy si o těhle problémech hodně povídáme. Taky si někdy i na své kolegy a kolegyně pořádně zandávám, ale vím, že to nepůjde dál. Manžel někdy přitaká, někdy mlčí a někdy uzná, že mé výlevy jsou oprávněné. Člověk potom spoustu věcí vidí i z jiné strany - né jenom ze svého pohledu. Fakt to zabírá - uvolnit se, vypovídat se a poslechnout si názor na ostatní i od jiného člověka, kterému se nestydíme říct ani ten nejniternější pocit....a taky mít někoho, kdo umí poslouchat. Držte se...
|
|
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
Náš tip
NAVŠTIVTE NÁS ...
Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !